Logo Cestydoprirody.cz

Via ferrata Bambini - s dětmi na zabezpečených stezkách, nebo-li ferátách, ČÁST I.

12.July 2012
Velikost písma: A A A Tisk Autor: W. Würtl a P. Plattner, horští vůdci OeAV-Lehrteam
Lezení po ferátách společně s dětmi se jeví – na rozdíl k jiným druhům horských sportů – obzvláště atraktivním: Láká vyzývavostí příkrých skal v kombinaci s intenzivním přírodním zážitkem. To celé se dá zajistit s malými náklady a riziko je ve srovnání s jinými horskými sporty nepatrné. Z těchto důvodů je lezení po ferátách pro rodiny a skupiny mládeže půvabnou alternativou k horské turistice nebo sportovnímu lezení.
Hlavní foto článku
foto: W.Zörer

Ačkoliv se lezení po ferátách může principielně dětem doporučit, musí být ale jasné, že je spojeno s určitými riziky: při nedostatečné přípravě a vybavení nebo špatném chování existuje nebezpečí pádu a tím i nebezpečí ohrožení života! A je rovněž jasné, že zde dospělí přebírají stoprocentní odpovědnost za jim svěřené chráněnce a že proto musí disponovat odpovídajícími znalostmi a dovednostmi – nejlépe zprostředkovanými ve výcviku. Už při přípravě platí, že je třeba se zamyslet, zda plánovaný výstup je skutečně vhodný pro děti. Týká se to zejména těchto bodů: typu zabezpečené stezky, obtížnosti, délky a mezních podmínek. V první řadě je důležité, aby cíl cesty byl přizpůsoben dětem a mládeži. Nepokoušet se uskutečnit vlastní cíl – to znamená „cíl dospělých“. Pro přípravu se nejvřeleji doporučuje moderní průvodcovská literatura, protože v ní jsou popsány všechny aspekty a většinou také podrobně vhodnost pro děti.

Typy zabezpečených stezek

Pro děti jsou většinou nejlépe vhodné feráty nazývané „Fun-Klettersteige“ nebo jednoduché sportovní feráty v blízkosti údolí než alpinistické stezky, které vedou velkým stěnami nebo přes dlouhé hřebeny. Lezecké elementy jako mosty, skluzavky, sítě nebo houpačky, které mají Fun-Klettersteige, shledávají děti napínavými. Ale nemusí se vždy jednat o takovéto zinscenované dobrodružství! Také měnící se a zajímavé lezecké pasáže v přírodě mohou děti nadchnout.

Obtížnost a délka

Obtížnost musí být zvolena tak, aby odpovídala výkonnostním možnostem „malých“. Musí se ale dát pozor na to, že obtížnost stezky vždy hodnotíme úhlem pohledu dospělého. Velkou roli totiž také hraje, zda dítě dosáhne nohou na skobu nebo rukou na kovový chyt a nebo zda je zde limitujícím faktorem tělesná výška. Obtížnost může také pro děti enormně stoupat, jestliže je příliš vysoko umístěno bezpečnostní lano, např. v traverzech. Nejlepší je – a proto to také doporučujeme – když plánovanou ferátu už znám a mohu tak sám ohodnotit, zda by se mohly vyskytnout problémy. Obecně je možno říct, že feráty s mnoha zabudovanými elementy ( kovové stupy a chyty) jsou méně vhodné než feráty, na nichž se dá více šplhat na přirozených skalních strukturách. Nevhodné jsou většinou také feráty, které jsou velmi příkré nebo se tam dokonce vyskytují převisy. Že stezky často vyžadují odvahu, ví každý, který se častěji vydává na „železné cesty“. Zde platí, že je nutné realisticky ohodnotit děti a v žádné případě je psychicky nepřetížit, jinak se z dobrodružství bohatého na zážitky rychle stane hrůza plná strachu.

Postupné přivykání

Kondice dětí je omezená. Děti také zpravidla neumějí udržet plně svou koncentraci po mnoho hodin. Proto je jasné, že by se měla dávat přednost ferátám v blízkosti údolí nebo těm s krátkým přístupem a sestupem. Jestliže poskytuje feráta možnost k ukončení výstupu (nouzový sestup), mělo by se promyslet, zda by se již předem nemělo naplánovat zkrácení celkové délky cesty. Kdo je s dětmi na cestě, musí stačit více než na obtížnosti feráty, protože se nemůže soustředit jenom na sebe, nýbrž v první řadě na svůj mladý doprovod. Vždy musí mít k dispozici dostatečné rezervy v kondici a síle (také na obtížných místech). Že by děti spadly na zabezpečené stezce kvůli vysoké obtížnosti, je absolutní tabu a musí se tomu všemi prostředky zabránit, protože riziko zranění je značné! Jestliže se překvapivě ukáže, že se dítě dostává na hranici pádu, je nutné okamžitě provést odpovídající (bezpečnostní) opatření, aby se zabránilo pádu do lezeckého setu. Doporučeje se postupně přivykat od jednoduchých výstupů k náročným „via Ferrata“.

Mezní podmínky

Co se týká mezních podmínek, je třeba si při plánování uvědomit, že s dětmi se člověk dostane na hranici možností mnohem rychleji než s dospělými. Feráta musí být samozřejmě otevřená (udržovaná), počasí a poměry musejí umožnit lezení za všech okolností (stabilní počasí) a také přístup a sestup musí být možný bez jakéhokoliv nebezpečí. Ferátám s objektivním nebezpečím ( úder kamenem, zbylá sněhová pole, mnoho dalších lezců,…) je třeba důsledně se vyhnout. U ferát ve vysokých horách ( nad 2 500 m) se vyskytují další zhoršující se faktory – velké záření, chlad a „řídký vzduch“. Takovéto cesty nejsou pro děti bez velkých alpinistických zkušeností vhodné.

Vybavení

Dospělý používá přirozeně plnohodnotné a normám odpovídající vybavení ( Y-set s pásovým tlumičem pádů, helmu, sedací nebo kombinovaný úvazek a rukavice). K tomu patří ještě standardní vybavení pro nouzové případy (balíček první pomoci, bivakovací pytel, mobil, kapesní svítilna), dostatečné množství nápojů a jídla pro všechny, odpovídající oblečení a správnou obuv. Rozmanitost vybavení pro dospělé je velmi rozsáhlá a téměř každý renomovaný výrobce má svou vlastní paletu pro feráty. Co se týká dětí, tak to není zas tak jednoduché, protože na trhu existuje mnohem méně vyhovujících výrobků. Zatímco pro děti jsou vhodné úvazky a helmy k nalezení bez problému, budete hledat frátové sety pro děti příp. pro velmi lehké osoby většinou marně. Při tom neexistuje problém jen s karabinami, které jsou v dětských rukách těžko ovladatelné, nýbrž také s tlumiči pádů.

Pokračování příště :-)

Reklama:

Kam dál?

 
 


© cestydoprirody.cz, 2011-2013 | Weather forecast from yr.no, delivered by the Norwegian Meteorological Institute and the NRK