Weisskugel (it. Palla Bianca) se 3739 mnm je třetí nejvyšší horou Rakouska a druhou nejvyšší horou v oblasti Ötztalských Alp. Výstup na vrchol je možný ze všech světových stran, záleží pouze na vašich zkušenostech. Níže popsaná trasa prostupuje severním hřebenem. Z výbavy je třeba zabalit si kompletní výstroj pro pohyb na ledovci, helmu, čelovku, při sněhu sněžnice nebo lyže, dále dostatek vody, lékárničku, mobil, jednoduché lano stačí 30m a pro slabší členy přibalit prostředky k odjištění skalních věží (obt. I. II.). Obtížnost výstupu je udávána PD+ . Jedná se o túru pro zkušené vysokohorské turisty a horolezce se znalostmi pohybu po ledovci, základními znalostmi záchrany s trhliny a jištění. Klíčové místo je finální hřeben se dvěma skalními věžičkami a výhledem do severní ledové stěny (55°). Výchozí místo je osada Melag v údolí Langtauferer. Po příjezdu do Melagu je to na chatu Weisskugel Hütte (it. Rifugio Pio XI) pouhé 2h chůze po příjemném a číslicí 2 značeném chodníku, počítejte však s převýšením 600m. Chata je otevřena od června do konce září a není zde winterraum. V našem případě (19.-21.10. 2012), a pro představu, jsme přijeli ve 9h večer do Melagu a o půlnoci již usínali ve stanu kryti chatou před větry. Větrům z po cestě vypitého burčáku jsme se však neubránili. Vyrážíme v 7 ráno a v šeru sestupujeme od chaty boční morénou k ledovci Langtauferer. Po jeho pravé (tedy ve směru výstupu levé!) straně po střední moréně začínáme pomalu stoupat až nad čelo ledovce, kde teprve nasazujeme kvůli místy až 0,5m sněhové pokrývce sněžnice, navazujeme se a dál pokračujeme vpravo směrem k Langtauferer Spitze (3529mnm) již po ledovci. Dá se předpokládat, že i v létě se bez použití maček dá dojít až nad čelo ledovce. Na úrovni vrcholu Lang.Spitze, kolem 10h, přecházíme ledovec na druhou stranu pod první ledovou stěnu severního hřebenu. Při přechodu ledovce je potřeba nalézt cestu mezi trhlinami, místy přecházíme jen půl metru široké mosty, pohled do hloubky trhlin, jejichž šíře dosahuje místy až 5m o hloubce radši nepsat, je mrazivý. Ledová stěna je asi 100m dlouhá se sklonem do 40° s občasnými pod sněhem schovanými trhlinami. V poledne dosahujeme hřebene a postupujeme v mačkách a s cepínem v ruce již po logické linii směrem k vrcholu. Druhá varianta výšvihu na S hřeben je po ledovci asi o 500m dál od pomyslné kolmice vrcholu Lang.spitze ve směru normální trasy výstupu do viditelného sedla Weisskugeljoch druhou ledovou stěnu 40° – doporučuji však nastoupit hned tou první. Sníh na hřebeni je tvrdý a vyfoukaný s dobrou únosností, což nám dost pomohlo při překonání několika míst v průvodcích značených obtížností I. až II. Přesto na vrcholu stojíme až ve 3 hodiny odpoledne. Dlouhý výstup je odměněn viditelností přes 100km. Na dosah je od východu na západ Wildspitze, Similaun, Marmolada, obr Ortler, pohoří Berniny a další tisíce známých či neznámých spitze a hornů. Vrcholová kniha leží u paty symbolického kříže. Sestup je možný normálkou přes východní hřeben s skalnatou věží a sedla Hintereissjoch a Weisskugeljoch nebo cestou výstupu. My volíme druhou variantu a po 4h jsme zpět u chaty.

Melag

Ledovcová říčka v údolí Langtauferer

V letním období Weisskugelhütte; v Melag u zastávky BUS je bar – v říjnu byl zavřený; koupání v ledovcové říčce pod Melagem

ne

V letních měsících je třeba k výstupu na vrchol kolem 5-ti hodin a sestup zabere stěží 3h. Budíček je třeba naplánovat tak, abyste se vyhnuli možným odpoledním bouřkám, rovněž kvalita sněhu je po poledni mizerná. V zimním období je třeba počítat s 1,5 násobkem času, za to však slunce touto dobou nemá takovou sílu a ani bouřky toliko nehrozí.

Alpenvereinskarte 1:25000 Nr. 30/2 Weisskugel (DAV)

Popis v angličtině: http://www.summitpost.org/…ridge/156178

Fotogalerie: https://picasaweb.google.com/…everniHreben