V průběhu dovolené občas nastane situace, že někdo z účastníků „má dost“ a přijde na řadu tzv. odpočinkový den. Samozřejmě, správný turista myslí aktivní odpočinek, aby mu svaly neztuhly před dalšími výstupy. V Ötztálském údolí je mnoho takových možností, já popisuji jednu z nich, která rozhodně stojí za to. Tato trasa je v úvodní části až k první vyhlídce na vodopád taky vhodná pro kočárky s dítětem, dále však je potřebné použít nosič. Alternativou s kočárkem je přístup z obce po Alter Fahrweg, široké zpevněné cestě k rozcestí nad vodopádem a poté pokračovat dále k restauraci Stuibenfall. Pro děti však bude velice vítané spojení této procházky s návštěvou Ötzidorfu, kde je množství možností si hrát s „pravěkými“ hračkami.

Když jedeme autem nebo autobusem kolem obce Umhausen, na levé straně (cestou nahoru údolím) si můžeme všimnout, že ke konci obce se ve svahu, v lese nachází nějaký pohyblivý bílý „flek“. Je to „vyskakující“ spodní stupeň vodopádu Stuibenfall, nejvyššího vodopádu Tyrolska a 4. nejvyššího Rakouska. Její výšku je poněkud obtížné určit, protože se prameny rozchází – uvádí se 149, 150 nebo nejčastěji 159 metrů. V každém případě je to skvělá podívaná, dokonce i v případě horšího počasí – s výjimkou husté mlhy, kdy by nám určitě bylo líto, že neuvidíme nic. Musíme však počítat s tím, že je to známá atrakce a bývá hojně navštěvována. Kdybychom chtěli vodopád vychutnat v klidu, musíme vyrazit brzo ráno.

Cesta začíná ve středu obce u parkoviště – nedaleko je i zastávka údolního autobusu. Nejdříve projdeme vesnicí kolem kostela a podle značení (směr Ötzidorf a Stuibenfall) ulicemi Dorf a Löck. Kousek za autobusovou zastávkou zabočíme vlevo a přejdeme ulicí Tauferpuit až na její konec. Vyjdeme z obce a stále po cestě, až dojdeme na zpevněnou cestu u Ötzidorfu.

V případě, že jsme tady autem a chceme vynechat chůzi obcí, můžeme auto zaparkovat přímo na parkovišti u Ötzidorfu a odsud se vybrat směrem k vodopádu. V tomto případě se po několika minutách napojíme na popsanou trasu právě po zpevněné silnici, kterou pokračuje trasa z obce. Taky z centra obce existuje několik různých tras k vodopádu, které se však dříve nebo později napojí na popisovanou cestu od Ötzidorfu. Takže pokud se vyberete podle značení a to Vás navede jiným směrem, maximálně bude trvat trasa o pár minut déle.

Dále pokračujeme po zpevněné cestě krajem lesa, později lesem. Po čase zpevněná cesta zatáčí vlevo přes říčku a my půjdeme dál po široké, upravené pěší stezce. Za asi 20 min od Ötzidorfu, v první velké zatáčce říčky je vlevo ohrada s dřevěnou budkou, kde se nastupuje na „zkratku“ – začíná tady oblíbená via ferrata ve skále až k nejvyšší vyhlídce na vodopád. Kdo má vybavení a má rád zabezpečené cestičky, má možnost si výlet spestřit. Via ferrata je dlouhá asi 450m a překonává 300 výškových metrů. Její nejvyšší obtížnost je „C“ a zdolat se dá za cca 3 hod, se sestupem celkem asi 3:30 – 4 hod.

Chvíli po odbočce na via ferratu dorazíme na první vyhlídku na vodopád. Doporučuji zajít si na každý z pěti vyhlídkových míst, protože se odevšad naskytne úplně jiný pohled na vodopád. Vzhledem k množství padající vody a jim vyvolaného proudění vzduchu však musíme na některých vyhlídkách počítat s různě silnou intenzitou orosení brýlí, fotoaparátů i oblečení.

Pokračujeme dál, teď už většinou v lese s občasnými výhledy na vodu, a serpentinami ukrajujeme výškové metry. Mineme odbočky na další tři ocelové vyhlídkové plošiny umístněné vždy v bezprostřední blízkosti vodopádu a nakonec za asi 1:30 hod (i s krátkými návštěvami vyhlídek) dorazíme na křižovatku cest, kde se připojuje jednak obtížnější konec via ferraty, jednak přímá odbočka k restauraci Stuibenfall.

Z této rozbočky za pár minut dojdeme k ocelovému mostu nad začátkem vodopádu, kde můžeme doslova pod svými nohami sledovat „práci“ vody ve skále i její „kaňon“, včetně dvou přírodních mostů. Uvidíme i vrchní lana závěrečného úseku via ferraty. Odsud se nám zdá, že se pomocí nich překonává vzdálenější přírodní můstek. Když však přejdeme ještě kousek na poslední vyhlídkovou plošinu za druhým, jednodušším ukončením via ferraty, uvidíme, že ve skutečnosti ty lana, které jsme viděli z mostu jsou pouze jistící lana pro překonáni valící se vody bezprostředně nad ní po jiném laně. Je opravdu zajímavé sledovat, jak se „skákající“ voda snaží umýt prach z výstupu z bot odvážlivců na laně. A taky změnu výrazu tváře většiny lidí, když se konečně mohou z lana odvázat na druhé straně na bezpečném místě .

Z této vrchní vyhlídky taky vidíme dvě níže položené „malinké“ vyhlídkové plošiny číslo 3 a 4, které se opticky ztrácejí vedle „obrovské“ masy vody. Tento pohled nám dává silně pocítit, jak mohutný vodopád je…

Z plošiny se vrátíme na cestu a pokračujeme dál. Za několik minut dojdeme k rozcestí se širokou zpevněnou cestou, kde odbočíme vpravo směrem k restauraci Stuibenfall. Za 15 – 20 minut dorazíme k restauraci. Zde máme možnost se občerstvit a případně i dovést se zpátky do Umhausenu autobusem. Jinak se zpátky vrátíme stejnou cestou, jenom můžeme odbočit o něco dříve na zkratku ke křižovatce stezek při těžším konci via ferraty.

Alternativně se z rozcestí nad vodopádem můžeme vrátit do Umhausenu stále po zpevněné cestě (Alter Fahrenweg), bez odbočení k vodopádu, jak jsem naznačil opačným směrem na začátku popisu.

Pokud máme čas, doporučuji návštěvu Ötzidorfu, vesničky, kde můžeme nahlédnout do příbytků a života lovců v čase Ötziho. Je to něco na způsob skanzenu z napodobenin původních obydlí a nástrojů těchto lidí. Další informace možno nalézt v odkazu.

Parkoviště u Ötzidorfu, Umhausen

Přírodní koupaliště nedaleko Ötzidorfu

Umhausen, Ötzidorf, restaurace Stuibenfall

ne

Parkoviště Umhausen – vrchol vodopádu 1:30 hod vodopád – restaurace Stuibenfall 0:15 – 0:20 hod zpět 1:10–1:20 hod

Kompass WK 43 Ötztaler Alpen, 1:50.000, ISBN: 3–85491–049–5

Freytag & Berndt WK 251 Ötztal, 1:50.000, ISBN: 3–85084–754–4

Alpenverein tuto oblast, bohužel, nemá pokrytou

Ötzidorf Via ferrata Stuibenfall, včetně náčrtu na stránkách Ötztal Tourismus (Německy)

13. srpen 2009